|
| |
|
|
Genealogie apollinského a dionýského principu
Soška, Bernard ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tato práce je zaměřena na dílo práce je pokus odhalit původ pojetí apollinského a dionýského principu. Vycházíme předpokladu, že Nietzsche své pravé zdroje ve před čtenářem zamlčuje. práci ovšem na základě četných indicií z árního textu ukazujeme, že jak dionýský, tak německé romantické tradice první poloviny 19. století. Tuto tezi dokládáme na mnoha příkladech autentických pramenů, s nimiž Nietzsche při práci na své prvotině prokazatelně pracoval. Stěžejním "objevem" práce spočívá v historické kontextualizaci formování obou principů v povahu řecké kultury.
|
|
|
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
|
|
| |
|
|
Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho
Kvapil, Matouš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
KVAPIL, M.: Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho. (Diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie Vedoucí práce: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. Záměrem práce je prozkoumat ranou filosoficko-estetickou koncepci Friedricha Nietzscheho, která je předznačena v jeho první vydané práci Zrození tragédie z ducha hudby (Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik, 1872). Tuto koncepci, stojící na vzájemném napětí živlů apollinského a dionýského pak práce sleduje především ve vztahu k významnému "boji" Sókrata a Dionýsa, jehož projevy lze pozorovat na Nietzschem tematizovaném protikladu teoretického a tragického nazírání světa či optimismu vědy a pesimismu umění. Pozornost bude zaměřena především na vznik teoretického optimismu pocházejícího z lidské "vůle k pravdě", jehož archetyp u Nietzscheho ztělesňuje právě Sókratés. Problém, který bojem Sókrata a Dionýsa vychází na světlo, pak nutně práci nasměruje k Nietzschově kritice poznání vedeného metafyzicky uchopeným pojmem pravdy. Základ této kritiky spočívá v problému metaforičnosti řeči a lidského poznání vůbec, který je nejuceleněji pojednán ve spise O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (Über Wahrheit und Lüge im aussermoralischen Sinne, 1873). V návaznosti na to...
|
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
|
|
Dialog Symposion jako mysterijní zjevení dionýsovské přirozenosti
Hobza, Pavel
Hlavní téma dialogu Symposion je pojednání o Dionýsovské přirozenosti, jejíž různé aspekty postupně rozvíjí a variuje všech sedm chvalořečí na Eróta. Sedm chvalořečí je rozděleno na dvě části po třech, přičemž Aristofanova čtvrtá řeč představuje zásadní dialogický předěl. Vlastní podstatu Dionýsovské přirozenosti pak ukazují poslední tři chvalořeči, postupně rozvíjející tři různé Dionýsovské ambivalence.
|
host ::
RSS.